Česká cesta do vesmíru má další konkrétní podobu. Pro misi naMezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se připravuje chytré tričko vyvinuté českými vědci, které dokáže sledovat stres a únavu lidského těla v reálném čase. Oblékne ho i Aleš Svoboda a pomůže tak ověřit technologii, která má potenciál chránit nejen astronauty, ale i lidi v náročných profesích na Zemi.
Tričko, které sleduje víc než jen tep
Na první pohled jde o běžné funkční tričko. Ve skutečnosti ale obsahuje soustavu senzorů, které nepřetržitě sbírají data o fungování lidského těla. Klíčem je unikátní metoda označovaná jako SEL (stresový entropický load), která vznikla na Masarykově univerzitě.
Na rozdíl od běžných měření sleduje SEL celkovou zátěž organismu. Vychází z kombinace fyziologických dat, jako je teplota kůže, srdeční činnost nebo spotřeba kyslíku, a zároveň zohledňuje i okolní podmínky. Díky tomu dokáže odhalit rostoucí stres nebo únavu dříve, než si ji člověk sám uvědomí.
Pro astronauta to znamená zásadní výhodu. V prostředí, kde rozhodují detaily a kde může únava vést k chybám, přináší technologie možnost včasného varování.
Testování přímo na oběžné dráze
Aleš Svoboda by měl nosit tričko během běžných i náročnějších úkolů na ISS. Sběr dat probíhá automaticky, bez nutnosti jakékoliv interakce. Právě to je klíčové, technologie nesmí astronauta zatěžovat, ale naopak mu pomáhat.
Testování ve vesmíru přitom není náhoda. Mikrogravitace zásadně ovlivňuje fungování lidského těla, od termoregulace přes kardiovaskulární systém až po metabolismus. Tyto změny nelze na Zemi plně nasimulovat.
Zároveň jde o prostředí, kde je stres reálný a dlouhodobý. Izolace, náročný režim i odpovědnost za misi vytvářejí podmínky, které umožňují technologii ověřit v praxi.
Technologie, která má dopad i na Zemi
Data získaná na ISS pomohou urychlit vývoj nositelných systémů pro široké využití. Uplatnění najdou například u záchranných složek, pilotů, ve zdravotnictví, vrcholového sportu nebo v prostředích s vysokou fyzickou i psychickou zátěží.
Schopnost včas rozpoznat přetížení organismu může znamenat rozdíl mezi zvládnutou situací a krizí. Právě v tom spočívá největší přínos této technologie, prevence místo řešení následků.
Český výzkum v extrémních podmínkách
Za projektem stojí tým vedený profesorkou Julií Vašků z Masarykovy univerzity, odbornicí na fyziologii stresu. Na vývoji se podílejí také experti z VŠB-TUO, společnosti EGMedical a G.L. Electronic. Technologie už prošla testováním v extrémních podmínkách, například v Antarktidě nebo během mise CHILL-ICE na Islandu. Právě tyto zkušenosti umožnily vznik prvních funkčních prototypů.
Co se děje právě teď
Na jaře 2026 se projekt posouvá do další fáze. Probíhá finalizace administrativy s ESA, ladění senzorů i datových toků tak, aby byl systém plně automatický a nezatěžoval posádku. Cílem je vytvořit řešení, které bude spolehlivé, přesné a zároveň maximálně jednoduché na používání.
Co nás čeká dál
Vývoj chytrého trička pokračuje i v dalších měsících:
- jaro: sestavení finální verze trička a senzorů
- červen: laboratorní testování
- léto: zátěžové testy v pozemských podmínkách
- podzim: testování v parabolických letech
Každý z těchto kroků přibližuje technologii k nasazení v reálných misích i v běžném životě.
Projekt chytrého trička ukazuje, jak může český výzkum přispět k řešení konkrétních výzev moderní kosmonautiky. Zároveň ale potvrzuje, že technologie vyvíjené pro vesmír mají velmi reálný dopad i na Zemi. A právě v tom spočívá jejich skutečná hodnota.