Studentský rozhovor s Alešem Svobodou

Studenti se ptají budoucího českého astronauta: 2. díl. Hygiena, tělo a vesmír

·

,

Jak funguje hygiena ve vesmíru? Je astronautům špatně od žaludku? A co třeba menstruace nebo alkohol na ISS?

Během besed projektu Česká cesta do vesmíru dostal budoucí český astronaut Aleš Svoboda stovky otázek. A některé z nich šly překvapivě přímo k věci. Studenty totiž nezajímaly jen rakety nebo Mars, ale hlavně to, jak vlastně funguje běžný lidský život ve vesmíru. A právě tady začíná být realita mnohem zajímavější než sci-fi filmy.

„Fyzická kondice není doplněk, ale základní podmínka života astronauta,“ říká Aleš Svoboda.
„Fyzická kondice není doplněk, ale základní podmínka života astronauta,“ říká Aleš Svoboda.

Ve vesmíru tělo funguje úplně jinak

Pobyt ve stavu beztíže znamená pro lidské tělo obrovskou změnu. Svaly ochabují, kosti ztrácejí hustotu a tekutiny v těle se přesouvají jinak než na Zemi. Ovlivněný může být dokonce i zrak nebo rovnováha. 

A ano, astronautům bývá často špatně. Tomuto stavu se říká Space Adaptation Syndrome a nejčastěji se objevuje během prvních dnů ve vesmíru. Mozek si totiž musí zvyknout na úplně nové podmínky bez gravitace. Dobrá zpráva? Adaptace většinou trvá jen několik dní.

Výcvik astronautů a parabolický let beztíže, ilustrační foto
Výcvik astronautů a parabolický let beztíže, ilustrační foto

Hygiena v kosmu není zrovna wellness

Jedna z nejčastějších studentských otázek směřovala na běžný každodenní život astronautů. Jak se myjí? Jak fungují toalety? A co běžná hygiena nebo menstruace?

Podle Aleše Svobody je všechno jiné, ale překvapivě funkční. A člověk si na to prý zvykne rychleji, než by čekal.

Ve vesmíru totiž nefunguje voda stejně jako na Zemi. Kapky nelétají dolů, ale vznášejí se kolem. Astronauti proto používají speciální systémy pro hygienu i toalety navržené pro prostředí mikrogravitace.

Zajímavé je, že i menstruace se ve vesmíru řeší technologicky a medicínsky. U astronautek se menstruační cyklus většinou hormonálně upravuje tak, aby byl dlouhodobý pobyt ve vesmíru co nejkomfortnější a nejpraktičtější.

Alkohol? Na ISS rozhodně ne

Možná méně překvapivá odpověď přišla na otázku alkoholu. Na Mezinárodní vesmírné stanici je zakázaný. ISS je pracovní prostředí s přísnými bezpečnostními pravidly, ne dovolená ve vesmíru.

Mnohem důležitější než fyzická síla je navíc psychická stabilita a schopnost fungovat dlouhodobě v malém prostoru s ostatními lidmi.

Aleš Svoboda v rámci parabolického letu trénuje stav beztíže. Kredit: Novespace
Aleš Svoboda v rámci parabolického letu trénuje stav beztíže. Foto: Novespace

Astronauti nejsou superlidé

Právě psychologická stránka života ve vesmíru studenty fascinovala možná nejvíc. Jak zvládnout dlouhé týdny v uzavřeném prostoru? Jak fungují vztahy nebo týmová dynamika?

Podle Aleše Svobody je klíčem respekt, komunikace a schopnost řešit problémy rychle a v klidu. A také boří jeden velký mýtus.

„Astronauti nejsou superlidé.“

Jsou to normální lidé, kteří se naučili fungovat pod tlakem a spolupracovat v extrémních podmínkách.

Armádní pilot a člen záložního týmu astronautů Aleš Svoboda, Foto: Jan Zátorský, MAFRA
Armádní pilot a člen záložního týmu astronautů Aleš Svoboda, Foto: Jan Zátorský, MAFRA

Otázky studentů ukazují, že mladou generaci dnes fascinují nejen technologie, ale i lidská stránka vesmíru. Jak žijeme, fungujeme a zvládáme extrémní prostředí mimo naši planetu.

A právě to bude v příštích dekádách stále důležitější. Lidstvo plánuje návrat na Měsíc, dlouhodobé mise i budoucí cesty na Mars. A otázky, které dnes zajímaly studenty, budou jednou možná řešit lidé připravující se na život ve vesmíru.