Před čtyřmi lety lidstvo poprvé v historii měřitelně změnilo dráhu nebeského tělesa. Teď se k místu tohoto experimentu blíží evropská sonda Hera. Má zjistit, co přesně náraz americké sondy DART s planetkou Dimorphos způsobil a zda by podobný postup mohl jednou pomoci chránit Zemi před nebezpečnými asteroidy. Významnou roli v této evropské misi hrají také české firmy a vědci.
V září 2022 sledoval svět neobvyklý experiment. Sonda DART americké NASA se rychlostí více než šesti kilometrů za sekundu záměrně srazila s planetkou Dimorphos. Nešlo o nehodu. Právě naopak.
Cílem mise DART bylo ověřit, zda dokážeme nárazem kosmické sondy změnit pohyb planetky. Experiment se podařil. Doba, za kterou Dimorphos oběhne větší planetku Didymos, se po nárazu zkrátila přibližně o 32 minut.
Jedna zásadní otázka ale zůstala nezodpovězena: Co přesně náraz s planetkou způsobil? Právě na tuto otázku hledá odpověď evropská mise Hera.
Chcete se o misi Hera dozvědět více? Prozkoumejte vesmír prostřednictvím AI asistenta Evropské kosmické agentury (ESA) pro misi Hera, který vám pomůže lépe poznat samotnou sondu, její cílové planetky i význam celé mise pro budoucí ochranu Země.
Hera míří k místu experimentu
Sonda Hera Evropské kosmické agentury (ESA) odstartovala 7. října 2024 a nyní se blíží k dvojici planetek Didymos a Dimorphos.
První pohled na svůj cíl už má za sebou. Dne 7. října 2026 ESA zveřejnila snímek, na kterém se systém Didymos zatím jeví jen jako drobný jasný bod. Hera jej zachytila ze vzdálenosti přibližně 236 500 kilometrů. Jak se bude přibližovat, začnou její kamery obě planetky postupně rozlišovat.
Didymos má průměr přibližně 780 metrů. Kolem něj obíhá výrazně menší Dimorphos o průměru zhruba 150 metrů, tedy těleso velikostí srovnatelné s Velkou pyramidou v Gíze. Právě Dimorphos se v roce 2022 stal prvním tělesem Sluneční soustavy, jehož oběžnou dráhu lidstvo prokazatelně změnilo.
Hera nyní míří k místu experimentu, aby jej prozkoumala zblízka. Bude zkoumat vlastnosti obou planetek, povrch a vnitřní strukturu Dimorphosu i následky nárazu sondy DART. Vědce zajímá například hmotnost planetky, její složení nebo to, jak účinně se náraz projevil na jejím pohybu.
Výsledky mají pomoci lépe pochopit, za jakých podmínek by podobný způsob odklonění planetky mohl fungovat i v budoucnu.
Proč zkoumáme planetku, která Zemi neohrožuje?
Didymos ani Dimorphos nepředstavují pro Zemi hrozbu. Právě proto byly vhodným cílem pro bezpečný experiment.
Princip planetární obrany je přitom poměrně jednoduchý. Pokud bychom někdy v budoucnu dostatečně včas objevili asteroid, u kterého by hrozila srážka se Zemí, nemuseli bychom ho nutně ničit. V některých případech by mohlo stačit nepatrně změnit jeho rychlost, a tím i dráhu. S dostatečným předstihem totiž může i malá změna způsobit, že asteroid naši planetu nakonec mine.
DART ukázal, že nárazem sondy lze pohyb planetky ovlivnit. Hera má pomoci zjistit, jak tento proces funguje a jak by se dal v budoucnu využít u jiných těles.
Na palubě sondy jsou dvě malé družice
Hera navíc necestuje sama. Na palubě veze dvě malé družice typu CubeSat, Milani a Juventas. Po příletu se od mateřské sondy oddělí a vydají se na vlastní průzkum. Díky své velikosti se budou moci k planetkám přiblížit více než samotná Hera.
Milani se zaměří především na složení povrchu planetek a prach v jejich okolí. Juventas bude pomocí radaru zkoumat vnitřní strukturu Dimorphosu a pokusí se také o přistání na jeho povrchu.
Společně tak Hera a její dva malí průzkumníci umožní vědcům získat podrobný obraz dvojice planetek, jejich vlastností i následků historického nárazu.
A kde je v tom Česko?
Česká stopa v misi Hera není pouze symbolická. Na projektu se podílejí české firmy, vědci a výzkumné instituce. Jejich práce zahrnuje konstrukční prvky sondy, kabelové svazky, vývojové aktivity i vědecký výzkum.
Brněnská společnost OHB Czechspace se podílela na vývoji konstrukčních částí sondy Hera, včetně centrální nosné struktury a panelů jejích modulů.
Do mise se zapojila také společnost G.L. Electronic, která zajišťovala kompletní realizaci, návrh, výrobu, integraci a testování kabelových svazků pro tuto sondu.
České zastoupení najdeme i u družice Milani. Do evropského konsorcia, které se podílí na jejím vývoji, patří společnost HULD, Vysoké učení technické v Brně a Geologický ústav Akademie věd ČR.
A česká stopa sahá ještě dál, přímo k samotnému cíli mise.
Příběh Didymosu vede také přes Ondřejov
Systém Didymos je úzce spojen také s českou astronomií. Astronom Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově se svými kolegy v roce 2003 pomocí pozorování změn jasnosti planetky podílel na objevu jejího menšího průvodce, dnes známého jako Dimorphos. Petr Pravec se následně zapojil také do vědecké spolupráce související s misemi DART a Hera.
Česká astronomie se tak k systému, který pomáhala před více než dvěma desetiletími poznat, symbolicky vrací. Tentokrát už nejen prostřednictvím dalekohledů na Zemi.
Další zastávka: Didymos
Hera je nyní v závěrečné části své meziplanetární cesty. V listopadu 2026 se má setkat se systémem Didymos a zahájit jeho podrobný průzkum.
Podle aktuálního komunikačního harmonogramu ESA nás další snímky čekají už během října. Od 4. listopadu má začít pravidelný přísun obrazových dat a 25. listopadu ESA plánuje veřejně představit nové snímky Dimorphosu.
Vědci tak budou moci brzy zblízka prozkoumat místo, kde lidstvo poprvé cíleně změnilo dráhu nebeského tělesa, a získat cenné poznatky, které mohou v budoucnu pomoci chránit naši planetu před nebezpečnými asteroidy.
Sledujte Českou cestu do vesmíru. Budeme přinášet další novinky z mise Hera i příběhy českých odborníků, kteří jsou její součástí.