Kosmické záření patří mezi největší rizika, kterým astronauti během pobytu ve vesmíru čelí. Není vidět ani cítit, přesto může mít významný dopad na lidské zdraví. Právě proto vzniká experiment CZPAD, jehož cílem je vyvinout osobní dozimetr nové generace, který bude během české národní mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) sledovat radiační zátěž astronauta Aleše Svobody.
Projekt v posledních měsících výrazně pokročil. Tým dokončuje funkční prototyp zařízení, pokračuje v testování detektorů v různých radiačních prostředích a zároveň se připravuje na další důležité hodnocení ze strany Evropské kosmické agentury (ESA).
Když nestačí laboratoř
Aby mohl dozimetr spolehlivě fungovat ve vesmíru, musí nejprve obstát v podmínkách, které co nejvěrněji napodobují prostředí na oběžné dráze.
Vědci proto v uplynulých měsících ověřovali jeho vlastnosti v několika specializovaných zařízeních. Jedním z nich byl japonský urychlovač HIMAC, který patří mezi přední světová pracoviště zabývající se výzkumem účinků ionizujícího záření. Další měření probíhala v evropském referenčním zařízení CERF při CERN, na jaderném reaktoru LR0 Centra výzkumu Řež, v letadle do Japonska nebo během letu meteorologického balónu do vysokých vrstev atmosféry.
Každý z těchto testů přináší cenná data, která pomáhají ověřit přesnost měření a připravit dozimetr na podmínky, se kterými se setká během mise na ISS.
Od návrhu k letovému zařízení
Vedle samotného testování pokračuje také vývoj engineering modelu, tedy funkčního prototypu, na kterém tým ověřuje konstrukční řešení, elektroniku i provozní vlastnosti budoucího letového zařízení.
Současně byla Evropské kosmické agentuře předána dokumentace potřebná pro System Requirements Review (SRR), důležitý proces ověřující, zda experiment splňuje všechny stanovené technické a bezpečnostní požadavky. Tým nyní průběžně zapracovává připomínky expertů ESA a dokončuje související dokumentaci.
Velká pozornost je věnována také zdánlivému detailu, který je pro úspěch celé mise zásadní, napájení přístroje. Inženýři aktuálně vybírají vhodný typ baterií a hledají optimální způsob dobíjení dozimetru před letem i během samotného pobytu na ISS.
Jak chránit astronauta před neviditelným nebezpečím
Kosmické záření představuje jednu z největších výzev pilotované kosmonautiky. Na rozdíl od Země, kde nás chrání atmosféra a magnetické pole, jsou astronauti na oběžné dráze vystaveni výrazně vyšším dávkám záření.
Právě proto vzniká osobní dozimetr SPACEDOS, který tvoří srdce experimentu CZPAD. Zařízení bude během mise průběžně měřit radiační zátěž a poskytne cenné informace nejen pro ochranu astronautů na ISS, ale také pro budoucí dlouhodobé mise do hlubšího vesmíru.
Získaná data pomohou lépe porozumět radiačnímu prostředí, ve kterém se člověk mimo Zemi pohybuje, a přispějí k vývoji účinnějších systémů ochrany budoucích posádek.
Věda, která inspiruje další generaci
Vývoj experimentu CZPAD není jen o technologiích a laboratorních testech. Tým se aktivně věnuje také popularizaci vědy a představování kosmického výzkumu veřejnosti.
Na jaře navštívili pracoviště Oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky AV ČR kadeti mise Zero G. Měli možnost nahlédnout do zákulisí vývoje dozimetru, seznámit se s výzkumem kosmického záření a další prací českých vědců.
V červnu se pak experiment představil na Veletrhu vědy, kde si návštěvníci mohli poslechnout přednášku „SPACEDOS, dozimetr pro českého astronauta“ a blíže poznat projekty CZPAD a ZOE. Právě podobná setkání ukazují, že český kosmický program je příležitostí inspirovat mladou generaci a ukázat, že špičková věda vzniká i v České republice.
Další krok: bezpečnostní prověrka ESA
Jedním z nejbližších milníků projektu je ESA Safety Review, plánovaný na červen 2026. Během tohoto procesu budou odborníci ESA posuzovat, zda zařízení splňuje všechny požadavky nezbytné pro bezpečný provoz na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Úspěšné absolvování tohoto hodnocení přiblíží experiment CZPAD okamžiku, kdy se vydá na oběžnou dráhu společně s českým astronautem.
CZPAD je jedním z třinácti českých experimentů připravovaných pro národní misi na ISS. Každý z nich přináší jedinečné vědecké poznatky a zároveň potvrzuje, že české instituce, výzkumné týmy i technologické firmy patří mezi respektované partnery mezinárodního kosmického výzkumu.
A právě díky projektům, jako je CZPAD, získává Česká republika zkušenosti a technologie, které pomohou formovat budoucnost pilotované kosmonautiky, nejen na oběžné dráze Země, ale i při cestách do vzdálenějších koutů vesmíru.