Kde na Marsu hledat možné známky života, jak správně odebrat vzorek a co lze vyčíst z naměřených dat? Právě před takovou výzvou stál studentský tým Brno Mars Rover z Vysokého učení technického v Brně na European Rover Challenge 2026 v Krakově. S roverem Freya zde získal ocenění za nejlepší výkon v disciplíně Science – Astro-Bio. V celkovém hodnocení navíc obsadil 6. místo z 25 týmů.
Když rover hledá známky života
Na první pohled je Freya robot na šesti kolech. Při astrobiologické úloze ale nestačilo projet terénem a dorazit do cíle. Brněnský tým musel přemýšlet jako vědci připravující skutečný planetární průzkum. Soutěžící měli na základě dostupných údajů vybrat jednu z pěti lokalit, kde podle nich byla největší šance najít možné známky života. Svou volbu přitom museli vědecky zdůvodnit.
Potom přišla na řadu Freya. Rover měl na vybraném místě provést měření pH, identifikaci pomocí QR kódu a odebrat kapalný vzorek. Důležitý nebyl jen samotný odběr, ale také jeho správné provedení a bezpečné uložení vzorku tak, aby nedošlo ke kontaminaci.
Práce však návratem roveru nekončila. Tým následně analyzoval další astrobiologická, geofyzikální a biochemická data a na jejich základě vyhodnocoval pravděpodobnost výskytu života ve zvolené lokalitě. Své závěry pak musel vědecky zdůvodnit ve finální zprávě. Právě v této disciplíně získal Brno Mars Rover ocenění Best Performance: Science – Astro-Bio.
Co vlastně hledá astrobiologie?
Astrobiologie se zabývá původem, vývojem a možnostmi existence života ve vesmíru. Při průzkumu Marsu ale vědci nečekají, že rover jednoduše narazí na živý organismus. Pátrají po chemických, biologických a geologických stopách, které mohou napovědět, zda na určitém místě existují nebo v minulosti existovaly podmínky vhodné pro život. Právě proto byla soutěžní úloha složitější než pouhý odběr vzorku. Bylo potřeba rozhodnout, kde hledat, co změřit a jak získaná data interpretovat.
Stejně důležitá je při podobném průzkumu ochrana vzorků před kontaminací. Pokud chceme zjistit, co se skutečně nachází na jiné planetě, musíme mít jistotu, že jsme do vzorku sami nezanesli něco, co tam původně nebylo.
Freya jako vědecký nástroj
Freya je šestikolový rover vybavený robotickým ramenem a systémem pro odběr vzorků. Dokáže odebírat materiál z povrchu i z hloubky až 30 centimetrů. Rover i doprovodný dron se zároveň dokážou autonomně orientovat v okolí bez využití GPS.
Od předchozího ročníku prošla Freya výraznou proměnou. Podle VUT se její hmotnost snížila ze 72 na 50 kilogramů. Studenti přepracovali robotické rameno, vrtací modul i podvozek a zdokonalili navigační algoritmy.
Technologie jsou ale jen jednou částí úspěchu. Astrobiologická disciplína ukázala, že rover musí fungovat především jako vědecký nástroj, který umožní získat potřebná data a vzorky pro jejich další analýzu.
Čtyři medailová umístění a šesté místo celkově
Úspěch v astrobiologii nebyl jediným výsledkem, který si Brno Mars Rover z letošního European Rover Challenge odvezl. Vedle ocenění za nejlepší výkon v disciplíně Science – Astro-Bio získal tým také 2. místo v Science – Exploration, kde bylo úkolem navrhnout vědeckou misi a vytvořit snímač pro její provedení na Marsu.
Další 2. místo přidal v disciplíně Navigation – Droning, zaměřené na autonomní let dronu a přesnou lokalizaci kapslí na zemi. 3. místo v Science – Surface & Deep Sampling pak získal za úlohu spojenou s odběrem povrchových a hlubinných vzorků.
Brněnský tým tak soutěž zakončil se čtyřmi medailovými umístěními a 6. místem v celkovém pořadí mezi 25 finalisty. Oproti předchozímu ročníku navíc zaznamenal největší posun v celkovém pořadí ze všech účastníků soutěže.
Z Brna na simulovaný Mars
European Rover Challenge 2026 se konal od 4. do 6. září v polském Krakově. Brno Mars Rover se do finále probojoval z 10. místa v kvalifikaci, do které se přihlásilo 126 týmů z 29 zemí. Ve finále se utkalo 25 studentských týmů.
Celá soutěž byla zasazena do fiktivního scénáře roku 2050. Rovery měly prozkoumávat okolí budoucího místa přistání lidí na Marsu a řešit úkoly inspirované skutečnými výzvami planetárního průzkumu. Brněnský tým se v této mezinárodní konkurenci prosadil právě v disciplíně, kde se robotika potkává s vědou.
Freya sice po skutečném Marsu zatím nejezdí, její konstruktéři si ale už dnes zkoušejí řešit otázky, které jsou pro planetární průzkum zásadní. Kam rover poslat? Jak bezpečně získat vzorek? Co nám naměřená data říkají? A mohou v nich být ukryté stopy prostředí, které bylo nebo je vhodné pro život?