Evropská sonda Hera se blíží k planetkám Didymos a Dimorphos, kde má prozkoumat následky historického nárazu americké sondy DART. Na této cestě ji doprovázejí také české technologie. Tuzemské firmy, univerzity a vědecké instituce se podílely na konstrukci sondy, vývoji softwaru, využití umělé inteligence i přípravě jejích malých průzkumných družic. Co vše se za českou stopou v této evropské misi skrývá?
V předchozím článku jsme představili misi Hera a její úkol v oblasti planetární obrany. Tentokrát se podíváme blíže na osobnosti a technologie, díky nimž se na průzkumu vzdálených planetek podílí také Česko.
Za evropskou sondou totiž stojí spolupráce mnoha týmů z různých zemí. A české zapojení sahá od konstrukčních prvků až po software a vědecké přístroje.
Podle Evropské kosmické agentury (ESA) se české firmy a odborníci podíleli na vývoji konstrukce sondy, softwaru pro řízení vědeckých přístrojů a jeho nezávislém ověřování. Česká stopa je patrná také v pozemním testovacím vybavení a technologiích pro malé družice, které Hera veze na palubě.
Česká páteř Hery
Jednu z nejvýraznějších českých stop najdeme v samotné konstrukci sondy. Brněnská společnost OHB Czechspace se podílela na vývoji její primární nosné struktury. Ta musí při startu odolat silným vibracím a zatížení, ve vesmíru pak držet jednotlivé části sondy pohromadě a poskytovat oporu jejím přístrojům a systémům.
Součástí českých dodávek byla centrální nosná trubice a sendvičové panely pro pohonný a centrální modul. Společnost se podílela také na dodávkách mechanického vybavení používaného při montáži, testování a přepravě sondy. Zjednodušeně řečeno, čeští inženýři pomohli vytvořit konstrukci, která drží Heru pohromadě na její cestě meziplanetárním prostorem.
„Mise Hera představuje jeden z nejprestižnějších evropských projektů v oblasti průzkumu Sluneční soustavy a jsme hrdí, že jsme mohli být jeho součástí. Účast na tomto programu významně posílila naše schopnosti v oblasti návrhu satelitních struktur, systémového inženýrství a integrace komplexních družicových systémů. Zkušenosti získané na HERA nám pomáhají uspět i v dalších evropských kosmických projektech a potvrzují, že český průmysl dokáže hrát důležitou roli v misích světové úrovně,“ říká Vít Pavelec, CEO společnosti OHB Czechspace.
Spolehlivost začíná už na Zemi
Další českou stopu představuje společnost G.L. Electronic, která se podílela na kompletní realizaci kabelových svazků pro sondu Hera, od jejich návrhu a výroby přes integraci až po testování.
Kabeláž je v kosmické technice důležitá. Propojuje elektronické systémy a zajišťuje přenos elektrické energie i dat. Každý kabelový svazek proto musí splňovat přísné požadavky na spolehlivost a odolnost vůči náročným podmínkám kosmických misí.
Důležitou součástí vývoje je také důkladné ověřování jednotlivých komponent. Pozemní testy pomáhají odhalit případné problémy ještě před startem, kdy je možné zařízení upravit nebo opravit.
Český příspěvek k misi tak nezahrnuje jen součásti, které putují vesmírem, ale také práci a vybavení, díky nimž mohla být sonda připravena na náročnou cestu.
Umělá inteligence pomáhá hlídat bezpečnost sondy
Ve vesmíru není vždy možné čekat na pokyny ze Země. S rostoucí vzdáleností se prodlužuje doba, kterou signál potřebuje k cestě mezi sondou a řídicím střediskem. Kosmická technika proto musí být schopná rozpoznat některé problémy také samostatně.
Právě na tuto výzvu se zaměřila společnost HULD, která v souvislosti s misí Hera vyvíjela systém využívající umělou inteligenci k rozpoznávání neobvyklého chování palubních systémů.
Technologie analyzuje provozní data a hledá odchylky, které mohou signalizovat vznikající problém. Jejím cílem je pomoci včas odhalovat možné závady a podpořit bezpečný a spolehlivý provoz sondy i ve chvílích, kdy není možné okamžitě zasáhnout ze Země.
„Čím dále se kosmická sonda vzdaluje od Země, tím důležitější je její schopnost samostatně se rozhodovat a včas rozpoznat případné problémy. Umělá inteligence dokáže odhalit neobvyklé chování palubních systémů dříve, než se z něj stane vážná komplikace. Tato technologie tak může přispět nejen k bezpečnosti jednotlivých misí, ale také k rozvoji budoucích autonomních kosmických systémů,“ vysvětluje Tomáš Cinert ze společnosti HULD.
Malý CubeSat, velký úkol
Česká účast pokračuje také u malých průzkumných družic, které Hera veze na palubě. Jednou z nich je Milani, CubeSat vyvinutý ve spolupráci evropských partnerů. Do projektu se z české strany zapojily společnost HULD, Vysoké učení technické v Brně a Geologický ústav Akademie věd ČR.
Po oddělení od mateřské sondy se Milani vydá blíže k planetkám a bude zkoumat jejich povrchové složení i prach v okolí.
Jedním z jeho hlavních přístrojů je hyperspektrální zobrazovač ASPECT, který dokáže sledovat povrch v mnoha úzkých pásmech světelného spektra. Vědcům tak pomůže lépe určit, z jakých materiálů se planetky skládají. Také zde nachází uplatnění umělá inteligence, která vyhodnocuje kvalitu pořízených snímků. Operátoři na Zemi si díky tomu mohou vybrat, které snímky chtějí přijmout, a efektivněji využívat omezenou kapacitu komunikace mezi sondou a Zemí.
Česká stopa je patrná také ve vývoji softwaru pro zpracování dat z družice Milani a ve vývoji nízkofrekvenčního radaru druhé malé družice Juventas. Ten vědcům umožní nahlédnout pod povrch Dimorphosu a lépe porozumět jeho vnitřní struktuře.
Český příběh začal dávno před startem Hery
Česká stopa mise ale není jen technologická. Když astronomové v roce 2003 zkoumali planetku Didymos, byl mezi nimi také Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Jeho tým pomohl odhalit, že kolem planetky obíhá menší těleso, dnes známé jako Dimorphos. Právě do něj v roce 2022 záměrně narazila americká sonda DART. A následky tohoto experimentu nyní míří prozkoumat Hera.
Petr Pravec se nadále podílí na vědeckém výzkumu systému Didymos a na mezinárodních pozorováních, která pomáhají výsledky kosmických misí zasadit do širších souvislostí.
Příběh Hery tak propojuje dvě důležité stránky české kosmonautiky. Vědu, která nám pomáhá vesmíru porozumět, a průmysl, který vyvíjí technologie potřebné k jeho průzkumu.
Až Hera dorazí, český příběh bude pokračovat
Hera už svůj cíl poprvé zahlédla. Na snímku zveřejněném 7. října 2026 se systém Didymos zatím jeví jen jako drobný jasný bod. Sonda se k němu ale dál přibližuje a připravuje se na podrobný průzkum.
Podle aktuálního harmonogramu ESA se očekávají další snímky v průběhu října. Od 4. listopadu má začít nepřetržitý přísun obrazových dat a 25. listopadu ESA plánuje veřejně představit nové snímky Dimorphosu.
Po zahájení průzkumu se od Hery postupně oddělí také družice Milani a Juventas, které se vydají blíže k planetkám.
České firmy, technologie a vědci tak nejsou jen jmény na seznamu partnerů evropské mise. Jejich práce pomáhá uskutečnit výzkum, který může jednou přispět k lepší ochraně Země před nebezpečnými asteroidy.
Sledujte Českou cestu do vesmíru. V dalších týdnech přineseme nové informace i snímky z mise Hera, která se právě chystá odhalit další tajemství planetek Didymos a Dimorphos.