Turecká Antalya hostila od 5. do 9. října 2026 jednu z nejvýznamnějších událostí světové kosmonautiky. Na 77. ročníku Mezinárodního astronautického kongresu (IAC) se setkali zástupci kosmických agentur, vědci i technologické firmy, aby společně diskutovali o budoucnosti průzkumu vesmíru, návratu lidí na Měsíc a mezinárodní spolupráci. Kongres přinesl také konkrétní novinky, například další krok Evropy k zajištění výzkumu a pobytu astronautů na oběžné dráze po skončení provozu Mezinárodní kosmické stanice (ISS).
Mezinárodní astronautický kongres patří k nejvýznamnějším každoročním setkáním odborníků z oblasti kosmonautiky. Letos se poprvé konal v Turecku a nesl motto The World Needs More Space, tedy „Svět potřebuje více vesmíru“.
Diskuse se přitom netočily jen kolem toho, kam se lidstvo vydá příště. Důležitou otázkou bylo také to, jak zajistit, aby kosmický prostor zůstal bezpečný a dostupný i pro další generace.
Co přijde po Mezinárodní kosmické stanici?
Jednu z konkrétních novinek představila Evropská kosmická agentura (ESA) hned 5. října. Během kongresu podepsala memorandum o porozumění s americkou společností Vast, která vyvíjí komerční kosmické stanice.
Dohoda otevírá prostor pro další spolupráci na budoucích aktivitách na nízké oběžné dráze Země, tedy v oblasti, kde dnes obíhá také ISS.
Mezinárodní kosmická stanice slouží vědě a astronautům už více než čtvrt století. Její provoz však nebude pokračovat navždy. Kosmické agentury proto hledají způsoby, jak zachovat možnosti výzkumu a pobytu lidí ve vesmíru i po ukončení jejího provozu.
Podpis memoranda zatím neznamená objednávku letů ani rozhodnutí o výstavbě evropské kosmické stanice. Představuje však další krok při hledání možností, jak zajistit pokračování výzkumu na oběžné dráze.
Evropa chce posílit své postavení ve vesmíru
Budoucnost evropské kosmonautiky patřila k důležitým tématům kongresu.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher zdůraznil potřebu rozvíjet evropské schopnosti v oblasti pilotovaného i robotického průzkumu vesmíru a současně posilovat spolupráci s mezinárodními partnery.
Během diskuse 7. října se zástupci evropských kosmických institucí věnovali také budoucím aktivitám na oběžné dráze Země a průzkumu Měsíce.
Evropa chce být nejen součástí velkých mezinárodních misí, ale také vyvíjet vlastní technologie, díky nimž se bude moci aktivně podílet na jejich plánování a realizaci.
Měsíc, Mars a bezpečnější vesmír
Na kongresu nechyběla ani americká kosmická agentura NASA, která se zaměřila na průzkum Měsíce a Marsu, vědecké mise a spolupráci se soukromými společnostmi.
Pozornost se věnovala také bezpečnému a odpovědnému využívání kosmického prostoru. S rostoucím počtem států a firem, které vysílají družice a připravují další mise, totiž roste i potřeba společných pravidel.
Nejde přitom jen o vzdálené vesmírné výpravy. Družice nám už dnes pomáhají s navigací, předpovědí počasí nebo sledováním změn na Zemi. Bezpečné využívání kosmického prostoru je proto důležité i pro náš každodenní život.
A co to znamená pro Česko?
Témata, která v Antalyi zaznívala, mají význam také pro Českou republiku.
Česko se jako členský stát ESA podílí na evropských kosmických projektech. České firmy, univerzity a výzkumné instituce vyvíjejí technologie a přispívají k vědeckému poznání vesmíru.
Zvlášť aktuální je pro nás budoucnost pilotovaných letů. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru se připravuje mise českého astronauta Aleše Svobody na ISS. Diskuse o budoucnosti kosmických stanic tak naznačují, jak by se možnosti evropských astronautů mohly v dalších letech proměňovat.
IAC 2026 ukázal, že budoucnost kosmonautiky nestojí jen na nových nosných raketách a ambiciózních plánech. Stejně důležité jsou technologie, vědecký výzkum a mezinárodní spolupráce. Právě díky nim se mohou na dalším průzkumu vesmíru podílet i země, jako je Česká republika.