Ve vesmíru nemusíte udělat ani krok, abyste se dostali z jednoho konce místnosti na druhý. Pro lidské svaly je to ale problém. Bez zemské gravitace dostávají méně zabrat a postupně slábnou. Český experiment AstroMoWe chce pomoci vědcům zjistit, co přesně se s nimi během pobytu ve vesmíru děje.
Na první pohled přitom připomíná chytré sportovní oblečení. Pod pružnými textilními návleky se ale skrývají senzory a elektronika, které mají sledovat svalovou aktivitu a pohyb astronauta. A právě teď se ukáže, jak celý systém funguje v praxi.
Tým projektu AstroMoWe dokončil první inženýrské modely a zahájil jejich funkční testování. Experiment tak udělal další důležitý krok v přípravách na budoucí českou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Chytré oblečení, které sleduje práci svalů
Projekt AstroMoWe propojuje elektroniku, biomechaniku a chytré textilie. Systém využívá miniaturizovanou elektroniku s nástroji umělé intelligence, která je integrovaná do pružných návleků na ruce a nohy, do kterých jsou včleněny speciální elektrody. Tyto systémy zaznamenávají jak elektrickou aktivitu svalů tak pohyb končetin astronauta.
Vědci tak mohou získat podrobnější obraz o tom, jak lidské tělo pracuje v prostředí, kde prakticky chybí gravitace.
Aby se ale podobné zařízení mohlo jednou dostat na oběžnou dráhu, nestačí, aby dobře vypadalo na papíře. Musí především spolehlivě měřit.
Proto tým nyní porovnává například kvalitu signálu zaznamenaného vyvíjeným systémem s daty měřenými zdravotnickými systémy, které se běžně používají v klinické praxi Výsledek ukáže, zda senzory nositelného systému dokáží poskytovat data v potřebné kvalitě, takové jakou dokáží měřit zdravotnické objemné stacionární systémy pozemských nemocnic.
Do vesmíru vede cesta přes důkladné kontroly
Funkční zařízení je však pouze začátek. Cokoliv, co má astronaut používat na Mezinárodní vesmírné stanici, musí projít přísným posuzováním.
A AstroMoWe už má několik důležitých kontrol za sebou. Byly schváleny požadavky na experiment a uzavřena kontrola systémových požadavků. Projekt získal také souhlas místní etické komise a pokračuje medicínské posuzování experimentu.
Další významná kontrola je plánována na 16. září 2026. Tým se zároveň připravuje na posouzení připravenosti výroby.
Za několika jednoduchými větami se skrývají měsíce práce. Vývojáři totiž musí současně testovat elektroniku a senzory, dokládat bezpečnost zařízení a připravovat dokumentaci potřebnou pro jeho výrobu. Právě tato fáze rozhoduje o tom, zda se z prototypu může postupně stát zařízení připravené pro skutečný kosmický experiment.
Člověk, který skládá jednotlivé díly dohromady
Za AstroMoWe nestojí jeden člověk ani jediný vědní obor. Experiment potřebuje odborníky na elektroniku, umělou inteligenci, textil, biomechaniku i fyziologická měření.
Jejich práci propojuje hlavní řešitel experimentu docent Patrik Kutílek.
Působí na Vojenské lékařské fakultě Univerzity obrany a na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, kde vede výzkumnou skupinu zaměřenou na biomechaniku a asistivní technologie. Dlouhodobě se zabývá vývojem metod, které umožňují měřit pohyb a fyziologické parametry člověka. Výsledky jeho práce nacházejí využití v medicíně, sportu i bezpečnostních aplikacích.
V AstroMoWe má za úkol zajistit, aby všechny části experimentu fungovaly společně. Propojuje proto odborníky od elektroniky přes textilní inženýrství až po biomechaniku.
Je to zároveň dobrá ukázka toho, kolik různých profesí dnes kosmický výzkum potřebuje. Nejsou to jen konstruktéři raket nebo astronauti. K cestě českého experimentu do vesmíru mohou přispět také lékaři, programátoři, odborníci na elektroniku, biomechanici nebo textilní inženýři.
Co zjistíme ve vesmíru, může pomáhat i na Zemi
Proč ale sledovat svaly astronauta stovky kilometrů nad Zemí? Protože vesmír je pro lidské tělo mimořádným prostředím. Mikrogravitace mění způsob, jakým svaly pracují, a vědcům tak umožňuje sledovat procesy, které na Zemi probíhají jinak.
Technologie vyvíjené pro AstroMoWe přitom nemusí zůstat pouze ve vesmíru. Možnost dlouhodobě a pohodlně sledovat svalovou aktivitu a pohyb by v budoucnu mohla najít využití například v rehabilitaci, diagnostice, sportu, péči o seniory nebo při sledování lidí v náročných profesích.
I proto je zajímavé sledovat AstroMoWe už teď, kdy experiment místo oběžné dráhy čekají především laboratoře, testování a dokumentace. Každá úspěšně zvládnutá kontrola jej totiž posouvá blíž k okamžiku, kdy se technologie vyvíjená v Česku může dostat až na Mezinárodní vesmírnou stanici.
AstroMoWe můžete poznat i na Zemi
Projekt se už představil návštěvníkům VědaFestu a během září bude možné poznat ho blíže na dalších akcích. Dne 20. září se AstroMoWe představí na akci Zažít město jinak v Kladně a 25. září na Noci vědců.
Tým také spustil vlastní web AstroMoWe, kde lze další vývoj experimentu sledovat podrobněji.